Český Alláh, dokument o migraci a islámu

V pátek večer 11. 11. poběží v televizi dokument Český Alláh. Mnozí z vás si všimli, že mě často na různých akcích doprovázel filmový štáb v čele s drobnou režisérkou Zuzanou Piussi. Točila mě všude možně skoro dva roky. Nakonec se mnoho z toho do filmu nedostalo, přesto je tam vidět dost. Určitě z filmu vypadla vyhrocená epizoda s napadením petičního stánku, kdy režisérka točila v ještě pořád vyhrocené atmosféře u našeho stánku pár dní po incidentu. Zachytila i omluvu a pozvánku akademického funkcionáře z UP Olomouc, který nás ke stánku přišel pozvat na setkání na půdu univerzity, kde jsme se zahraničními studenty měli debatovat. Velmi záhy ale z toho sešlo a žádné setkání se neuskutečnilo. Možná je to schválně, aby onen funkcionář nebyl ukázán jako ten, co se baví s "těmi děsnými lidmi".
10. 11. 2016 20:25 | Link: http://www.hrindova.cz/node/335

Mnozí očekávali, že kvůli produkci České televize bude film spíše aktivisticky sestříhaným a manipulativním dokumentem. Ale tyto obavy se ne zcela naplnily. Film je v rámci možností ukázkou reality. Toho, co se skutečně dělo. Ukazuje naivitu pomocníků migrantů a i naivitu nás, když jsme doufali, že se nám podaří prosadit se politicky. Jediné, co mě mrzí, je fakt, že nebyly úplně ukázány naše motivace a vedle dojemných záběrů maminek s dětmi na útěku, jsme pak mohli vypadat trochu necitlivě. Ale to je moje jediná připomínka k filmu. Věřím tomu, že rozumný člověk tento lehce manipulativní apel na city prohlédne. Mohlo to být daleko horší.

Hlavní aktérka filmu Eva Zahradníčková zažívá různé peripetie a její názory se podle toho mění. V průběhu filmu jí dojde, že islám ponižuje ženy a nakonec se i se svým islámským přítelem rozejde s odkazem na to, že on něco jiného říká a něco jiného taky dělá. Připouští, že si své slavné napadení vymyslel. Je absurdní, že sama islám odmítá, nedokáže s muslimem žít, přesto chce, abychom islám tolerovali a muslimské migranty neomezeně přijímali. Ve filmu je také vidět, že uprchlík, o kterého ona sama pečovala třeba nákupem pěkného oblečení ve vídeňských buticích, se nakonec rozhodne vrátit do své země a to se dobrovolníkům pochopitelně moc nelíbí a nechtějí, aby se tyto scény točily. Nelíbí se jim ani náznaky, že za cestami uprchlíků stojí dobře organizovaná mafie. To další aktérka filmu (která organizovala pomoc dobrovolníku na hlavním nádraží v Praze) chce cenzurovat a nechce, aby o tom uprchlíci mluvili na kameru.

Zuzana Piussi, ale nakládá i nám. Ukazuje, jak někteří představitelé BPI měli přehnaná očekávání, ukazuje drobné manipulace, ke kterým se vedení BPI uchylovalo. Možná je sporné ukazovat záběry z hromadného focení, které nejsou lidsky pro Janu Volfovou příliš lichotivé. Smutné ale je, že nejvíc hloupé záběry ukazující na naši naivitu, získala Zuzana od bývalého dvorního kameramana BPI. Ale to už nezměníme a jsou to věci, které se staly, není to nakašírované, je to realita.

Film byl v předpremiéře uváděn na mezinárodním filmovém festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě. Byla jsem pozvaná na promítání a i na následnou debatu po promítání. Zpočátku to bylo pro mě velmi nepříjemné, když jsem mluvila, nemohla jsem nevidět odpor publika, ironické úsměšky a pohrdání. Ale nakonec jsem se s tím srovnala a poctivě jsem odpovídala na všechny otázky. Na nikoho jsem neútočila, jen jsem se bránila (když mě spoludiskutérky nazvaly náckem nebo na mě útočily, že nejsem soucitná). Mluvila jsem o tom, že máme v Evropě velký problém a je ho třeba řešit, což se nepovede, když ho budeme odmítat pojmenovávat. A mluvila jsem také o tom, že diskuse není, když na někoho útočíte. A světe div se, po jedné odpovědi jsem si vysloužila i potlesk. Což je opravdu velký výkon a jsem na to pyšná. Nakonec nejvíc nepřátelské byly další dvě aktérky filmu, které dávaly vlemi prvoplánově najevo svou nechuť vůbec vedle mě stát.

Ostatně nad mou účastí v debatě se pozastavuje i Deník Refernedum, který mluvil s režisérkou filmu (rozhovor najdete zde - doporučuji ho celý přečíst):

Eva Hrindová jako jediná z protiuprchlicky zaměřených postav vašeho filmu vystoupila v debatě po jeho uvedení na mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě. To lze považovat buďto za projev odvahy a sebevědomí, nebo naopak naprostého nerozumu. Co to v jejím případě bylo?
Eva Hrindová debatu s publikem ustála a v mnohém mě překvapila. Pro Naštvané matky není anti-islám jediné téma. Věnují se taky přirozeným porodům, očkování a podobně.

Musím se tomu smát, velká část rozhovoru je o mně, ale beze mně. Doufám, že se jednou dožiju toho, že se jednou taky novináři zeptají přímo mě.

Nelituju toho, že jsem dala Zuzaně svolení k tomu, aby mě točila do svého filmu. Za své názory se nestydím a nečekala jsem, že ten film bude mou antiislámskou agitkou. Svoje jsem si řekla a ukázala jsem, že proti migraci a proti islámu se můžou stavět i lidé, kteří nejsou tak černobílí. Snad to pár lidem otevře oči. Není to mnoho, ale je to víc jak nic. 

Kdo nemá televizi, může se na film podívat na internetu na tomot odkazu: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10408111009-cesky-zurnal/215562262600002-cesky-allah/

Další články, blogy, videa

Neustále na mě vyskakují rozesmáté tváře na vyretušovaných plakátech. Zase budou volby. Jsem už čím dál víc alergická na ty rozzářené obličeje lidí,...
Tak v Paříži jsou poloprázdné hotely a prodává se málo vstupenek na olympijská utkání. Kdo by se tomu divil? Vždyť Paříž je dlouhodobě nebezpečné...
V posledních dnech jsme byli svědky překotných události v USA – atentát na exprezidenta Trumpa, odstoupení prezidenta Bidena. A to druhé je jasnou...
Dnes je to prakticky nemožné. Zbrojařské a farmaceutické firmy jsou ty nejbohatší. A znáte to - s jídlem roste chuť. Tyto nadnárodní firmy zcela...
Sledovala jsem vyhlášení voleb se svou téměř osmdesátiletou maminkou a dobře jsme se bavily. Zajímavé bylo sledovat, kdo se jak ke svému úspěchu či...
*Vyplněním osobních údajů souhlasíte s jejich zpracováním. Údaje budou sloužit pouze k rozesílání newsletterů a nebudou poskytovány třetí straně. Svůj souhlas můžete vždy bezplatně odvolat.