Co je silnější jak peníze?

Peníze jsou platidlem. Dostanete za ně zboží nebo službu a sami si rozhodujete, co si koupíte. V tomto ohledu nejsou peníze špatným ukazatelem. Kdo jich má hodně, něco dělá dobře. Má dobré zboží nebo dělá dobrou službu. Tak by to aspoň mělo fungovat v normální společnosti. Čím dál častěji ale pozorujeme, že hodně peněz mají i ti, kteří mají naopak špatné zboží a špatné služby. Jen proto, že říkají "správné" věci a vlichocují se "správným" lidem.
21. 6. 2023 10:32 | Link: http://www.hrindova.cz/node/824

Peníze by měly být nejsilnějším motivátorem a měřítkem. Protože kdo by chtěl podnikat tak, aby prodělával? Kdo by chtěl být závislý na milodarech v podobě dotací a grantů? Ztrácíte tím nezávislost a žádná normální firma nebo živnostník si nelibuje v pozici toho, kdo nemůže o sobě rozhodovat, protože musí plnit podmínky "milodaru".

Po našem vstupu do EU se ale všechno začalo zhoršovat. Dotace, dotace, dotace. Začaly křivit trh a snižovaly roli peněz jako měřítka kvality zboží a služeb. Pořád ale zůstávaly a zůstávají sektory, kde výměna zboží a služeb za peníze ještě není tolik narušená. Pořád jsou podnikatelé, kteří podnikají kvůli zisku, kterého dosahují díky svým dobrým myšlenkám a poctivé práci. Ale i tu už proniká černá ruka ničitelka všeho dobrého. Kam nemůže nastrčit čert dotaci, pronikne tam ideologií. Peníze už nejsou důležité a firmy i lidé se učí pracovat v jiném hodnotovém rámci. Kdyby penězům byla nadřazena morálka a víra, asi by to nebylo tak zlé. Ale když peníze jako měřítko vytlačuje fanatická ideologie, je to už hodně zlé.

A tak vidíme, jak televize vyhazují své úspěšné moderátory a jejich sledovanost klesá. Což samozřejmě stále znamená, že jim zákonitě klesají i inzertní příjmy. Vidíme firmy, které se smiřují s klesajícími zisky, protože kdo by bojoval s fanatiky, raději se přizpůsobí... Vidíme firmy, které přijímají na manažerská místa lidi podle tabulek a nikoliv podle schopností a tak se musí potýkat s manažerskými selháními, které jim zisky zase snižují. Jiné firmy zase investují do reklam a PR aktivit, které ideologie posilují a oni z toho bezskurpulózně těží, hlava, nehlava. Úspěšní autoři, kteří nesouzní s mainstreamovými ideologiemi, se přestávají vydávat a hrát v rádiích, i když byli spolehlivými zdroji zisku, protože měli hodně čtenářů nebo posluchačů. Nikdy bych nevěřila, že role "neideologických" peněz tak oslabí.

Asi to bylo a je nevyhnutelné, protože když neexistuje férový trh, kde schopní mohou být úspěšní, musíte lidem dát něco jiného, k čemu se budou upínat. Jenže měřítka ideologií nejsou tak spravedlivá jako peníze. Proto ten svět, ve kterém žijeme je tak nelítostný a zlý. I když ty vůdčí ideologie jsou plné falešného dobra a spravedlnosti. V zájmu ideologií se tak lidé smiřují s chudobou a se snižováním životní úrovně. Peníze se přelévají a koncentrují u těch, kteří se dokázali přizpůsobit a v zájmu svých zisků ten zvrácený systém udržují při životě. Už dávno nejde o férový byznys.

Nevím jak vy, ale já bych brala ten starý svět, kde prim hrály obyčejné a neideologické peníze. V negativní konotaci se říká, "že prachy vládnou světu". Ale já bych to brala. Bylo by to lepší než to, co je dnes. Nahoru by se dostávali lidi, kteří by byli šikovnější a schopnější. Dnes se nahoru dostávají jen pokrytci, pomatenci a matlalové. A to je mnohem horší! Ostatně stačí se podívat do USA - peníze reprezentuje Trump, ideologii Biden. Nechť si každý odpoví sám, co je lepší.

Další články, blogy, videa

Z toho celkového nadšení nad přijetím premiéra Fialy u prezidenta USA je mi až stydno. Připomíná mi to scény klanění se poddaných u svých pánů.
V sobotu odpoledne mi volala má nešťastná slovenská kamarádka, aby se podělila o své obavy z výsledků voleb. Měla strach z toho, že Ivan Korčok...
Od roku 1986 až do roku 1994 jsem žila na Slovensku. A byla jsem aktivním občanem. V Žilině jsme po roce 1989 začali vydávat kulturně-politický...
Jsem asi trochu postižena tím, že lpím na logice. Mým oblíbeným předmětem byla matematika a miluju, když čísla a fakta tvoří logickou konstrukci....
Kdo si zažil léta před rokem 1989, neubrání se srovnání. Najednou zažíváme principiálně stejné situace, jen v jiném šatu. Naprosto typickým jevem,...
*Vyplněním osobních údajů souhlasíte s jejich zpracováním. Údaje budou sloužit pouze k rozesílání newsletterů a nebudou poskytovány třetí straně. Svůj souhlas můžete vždy bezplatně odvolat.