Oslavujeme svobodu, která tu už není...

Dnes ráno 17. listopadu otevřu internet a už to na mě skáče. Dojatí politici jedou povinnou jízdu. Oslavují svobodu, vzývají ji. Bijí se v prsa, jak ji budou chránit. Ale jaksi si nevšimli, že už tu svoboda dávno není.
17. 11. 2020 09:13 | Link: http://www.hrindova.cz/node/588

Pokrytectví současných papalášů je nezměrné a je zcela srovnatelné s kecy papalášů let minulých. Ti také ignorovali realitu a stále si tleskali na sjezdech a pokládali věnce. Nu což, co jsme chtěli, to máme. Tak by mohla znít smutná odpověď.

Mnozí jistě rádi vyměnili svobodu za klid a jistotu. Aniž by si uvědomili, že takto získaný klid se stane značně neklidným a takto získaná jistota bude značně nejistou. Když totiž své věci svěříte do rukou jiným a přestanete je kontrolovat, mohou se dít věci.

Ale já jsem svobodu nikdy za jistotu nevyměnila. Nikdy jsem neschvalovala žádné kroky, které nám svobodu plíživě ukrajovaly. Vždy jsem protestovala, a dokonce jsem se aktivně bránila. Stala jsem se členkou politické strany a tam jsem aktivně burcovala, organizovala, apelovala. Až do úplného svého marginalizování. Pomluvy, petice, rušení. Než vůbec vznikly sociální sítě, ochutnala jsem pachuť blokování a rušení jaksi v reálu. Psala jsem a kladla jsem otázky, pomáhala jsem lidem otevřít své hlavy pro pochybnosti. Získávala jsem velkou čtenost až do pochopitelného rušení, mazání, zneviditelňování.

Nejsem v tom sama, vidím kolem sebe plno lidí, kteří sice byli odněkud vytlačeni, smazáni nebo vyhozeni, ale oni stále hledají cestičky, jak své otázky, apely a burcující řeči šířit dál mezi lidi. Využíváme k tomu všech možných cestiček a způsobů. Není nás málo a stojíme se svými komplikovanými možnostmi proti všem těm, co dnes velkohubě melou o svobodě. Oni, kteří ji svou nečinností nebo dokonce svým aktivním působením omezují. Dnes a denně ukrajují další a další kolečka a mluví o nich jako o průsvitných a téměř neviditelných opatřeních. Jenže ta průsvitná kolečka se skládají léta k sobě a svobody ubývá a ubývá. Není jí totiž nekonečno.

Na člověka až takové ráno, které je plné kytic a věnců a slavnostního vysílání České televize, padne chandra. Copak to nevidí, že je svoboda pryč a zbývá jí už jen maličký kousek? Nevadí jim to? Jak se mohou ohánět minulými dny, kdy jsme věřili, že se nikdy, nikdy nevrátíme zpátky? Do doby temna, zla a nátlaku? Co na tom, že dnes tím, kdo vykonává nátlak není stát jako takový. Ten jen poctivě slouží mnoha zájmům, které se ani nedají všechny rozklíčovat. Na špatných věcech jako je migrace, multikultura, vakcinace a epidemická opatření, vydělává plno lidí – na úkor jednotlivců, kteří musí ohnout hřbety a podřizovat se čím dál větším nesmyslům, které je ničí.

V USA dnes vidíme, jak začínají zvedat hlavu a začínají se bránit. Už nechtějí být tahouny zla. Držím jim palce, jejich sametová revoluce je v plném proudu. A když to vidím, říkám si: „Neměli bychom si to zopáknout i u nás?“

Další články, blogy, videa

Dnes se opět slovo kapitalismus stává nadávkou, používá se v negativních konotacích. Kapitalismus není synonymem pro bohatství, protože bohatí nejsou...
Dnes ráno 17. listopadu otevřu internet a už to na mě skáče. Dojatí politici jedou povinnou jízdu. Oslavují svobodu, vzývají ji. Bijí se v prsa, jak...
Svobodný vysílač odvysílal debatu Evy Hrindové a Míši Julišové 2. 11. 2020 v 19 hodin.
Poté, co i ministr zdravotnictví Prymula vlastně přiznal, že si stále drží svůj dobře známý názor, že nošení roušek nemá valného smyslu, je čas...
Doufejme, že zásadně. Impuls ale musí přijít od voličů. Oni musí dát najevo, jaké si přejí politiky. Jisté náznaky byly vidět už v krajských volbách...
*Vyplněním osobních údajů souhlasíte s jejich zpracováním. Údaje budou sloužit pouze k rozesílání newsletterů a nebudou poskytovány třetí straně. Svůj souhlas můžete vždy bezplatně odvolat.