Infografika

Konečně pořádné jaro... Vždycky, když rozkvetou šeříky, vzpomínáme na jarní dny roku 1945, na dny osvobození. Je celkem jedno, kdy to budeme slavit, ale jedno není, na koho budeme vzpomínat a koho si budeme připomínat.
Celý život se vždy ptám: "Má to smysl? Proč mám vykonávat nějaké příkazy? Tohle se mám učit? Proč se to děje?"
Tak se nám potvrzuje, že jsme ztratili suverenitu a stát jen vykonává práci pro korporátní firmy. Jak to nazvat nejpříhodněji - korporátní fašismus?
Hana Lipovská má víc odvahy dělat věci správně než kdejaký "obillboardovaný" politik. Všem těmto přizdisráčům nastavuje zrcadlo a usvědčuje je z neschopnosti hájit zájmy občanů. Novináři vedle ní vypadají jako ubohé nicky, kteří by neviděli pravdu ani kdyby jim křičela u nosu.
Myslím, že lidé už nejsou ani nervózní nebo vystrašení, jsou prostě nasraní. Už to trvá moc dlouho. Nikdo už nebere vážně vládu a celý virtuální prostor je doslova "promořen" plejádou nejrůznějších vtipů. Co chcete jiného dělat, než se smát? Ovšem je to dost smích přes slzy...
Pokud to tak půjde dál, zadlužíme se všichni až po uši a i vnuci našich vnuků to budou muset splácet. Jak jinak si vysvětlit idiotské návrhy o režimu fungování služeb s podmínkou negativního testu? Kdo do těch restaurací bude chodit? Kdo si bude plánovat kadeřníka v koordinaci s testováním? A kdo ty testy bude platit? To by se nám asi ten kadeřník dost zkomplikoval a výrazně zdražil...
Přesně jako zvíře na obrázku se tváří politici každý měsíc, když vidí, jak jim padají preference. Nebo Mikuláš Minář, který si žil svůj sen o velké politice a jaksi se nepotvrdil. Rozfrcal šest mega od stejně naivních lidí a zmizel. Nebo moderátor Moravec, který spřádá různé konspirace o buranství společnosti, jen aby si ospravedlnil svou totální mimóznost.
Politika se tlačí do všeho - i do sportu. Polští fotbalisté odmítli pokleknout na podporu hnutí Black Lives Matter s tím, že oni klečí jen před Bohem. Stejně tak naši fotbalisté nepoklekli v Cardiffu.
Tragická smrt Petra Kellnera mě přivedla k zamyšlení nad rizikem v životě. Nezdá se vám, že se všechno obrátilo? Jakoby mírná rizika, která patří k životu, najednou byla zveličována a ta skutečná zase bagatelizována.
Tak máme za sebou první sobotu našeho dalšího lockdownu. Bylo krásně, svítilo sluníčko a na horách jiskřil sníh. Naši chrabří policisté prokázali svou udatnost, když čistý vzduch uchránili před nezodpovědnými občany. Do rozlehlých lesů a zasněžených strání se nikdo neprobojoval!

Stránky

*Vyplněním osobních údajů souhlasíte s jejich zpracováním. Údaje budou sloužit pouze k rozesílání newsletterů a nebudou poskytovány třetí straně. Svůj souhlas můžete vždy bezplatně odvolat.